Svatební košile je balada o dívce, které zemřely všichni členové rodiny a zbyl jí jen její milý, který ale před více jak třemi lety vyrazil do ciziny. Slíbil jí však, že se za tři roky vrátí a vezmou se. Je to už ale víc jak tři roky a její milý stále nikde. Dívka se jednou večer modlí k panence Marii, přičemž se rouhá a prosí ji, aby jí vrátila jejího milého, nebo aby jí raději zkrátila život...

Po chvíli se ozve ťukání na okno a objevuje se její milý, který jí chce vzít k sobě domů a pojmout za manželku. Uprostřed noci se s ním vydává na dlouhou a strastiplnou cestu, během které jí on postupně sebere a odhodí modlitební knížky, růženec a křížek na krku.

Nakonec stojí před branou hřbitova, přičemž její milý tvrdí, že kostel je jeho hrad a pole křížů jeho sad. Děvče si konečně uvědomí, že její milý v cizině zemřel a ona se potýká s mrtvým.

Nechá ho, aby přeskočil hřbitovní zeď jako první a mezitím vběhne do márnice, kde za sebou zavře závoru. Její milý se snaží dostat do márnice za ní, přemlouvá umrlce, který tam leží, aby mu pomohl odstranit závoru. Dívka se začne modlit a prosit o pomoc všechny svaté. Umrlec proto několikrát za sebou vstává a pak se zase pokládá. Tak to trvá až do rozbřesku, kdy kohout zakokrhá a co bylo mrtvé mrtvým zůstává. Dívka tuto nepříjemnost přežije díky tomu, že se modlila k bohu. Lidé jdoucí ráno na mši se však nestačí divit, když na hrobech najdou roztrhané části svatebních košil a jeden prázdný, otevřený hrob.